Rubrika: Dekalcifikace

Voda a její definice

Voda, sumárním vzorcem (zároveň však racionálním) H₂O, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku. Spolu se vzduchem, resp. zemskou atmosférou tvoří základní podmínky pro existenci života na Zemi. Za normální teploty a tlaku je to bezbarvá, čirá kapalina bez zápachu, v silnější vrstvě namodralá.

V přírodě se vyskytuje ve třech skupenstvích:

• pevném – led a sníh
• kapalném – voda
• plynném – vodní pára.

Voda a její složení

Chemik definuje vodu jako sloučeninu dvou atomů vodíků a jednoho atomu kyslíku. Takto čistá forma vody se v přírodě nevyskytuje. Voda obsahuje minerální látky a hlavně soli hydrogenuhličitan hořečnatý a hydrogenuhličitan vápenatý.  Množství minerálních solí obsažených ve vodě určuje její tvrdost.

Tvrdost vody

Tvrdost vody je vlastnost, která vyjadřuje obsah rozpuštěných nerostů (nejčastěji CaO a MgO) ve vodě. Tvrdost vody má význam pro její využití jako pitné i užitkové vody. Je zdrojem tvorby vodního ovlivňuje i chuťové vlastnosti vody.

Tvrdost vody může být trvalá a přechodná.

Trvalá tvrdost vody obsahuje rozpustné chloridy, sulfidy, dusičnany a křemičitany.

Přechodná tvrdost vody obsahuje rozpuštěný Ca(HCO₃)₂ (hydrogenuhličitan vápenatý). Ca(HCO₃)₂ je bílá krystalická látka rozpustná ve vodě. Jedná se o kyselou sůlkyseliny uhličité Po jeho vysrážení vzniká CaCO₃ (uhličitan vápenatý), což je vodní kámen.

Přechodnou tvrdost vody lze, na rozdíl od tvrdosti trvalé, odstranit varem.

V českých zemích se tvrdost vody měřila v tzv. německých stupních, kde jeden stupeň odpovídá 10 mg CaO/litr nebo 7,2 mg MgO/litr. Podle současných norem se vyjadřuje jako suma vápníku a hořčíku v mmol/l. Tato norma však byla zavedena poměrně nedávno. 1 mmol/l odpovídá 5,61 německého stupně. Voda s tvrdostí do 0,7 mmol/l se považuje za velmi měkkou, nad 3,75 mmol/l za velmi tvrdou.

Stupně tvrdosti vody

Obecně z pohledu spotřebitele je tvrdost vody definována  jako měkká a tvrdá voda.

Stupnice tvrdosti vod:

Voda                          Hodnota
velmi měkká           0,0 – 0,7 mmol/l
měkká                       0,7 – 1,3 mmol/l
středně tvrdá         1,3 – 2,1 mmol/l
dosti tvrdá              2,1 – 3,2 mmol/l
tvrdá                          3,2 – 5,3 mmol/l
velmi tvrdá             > 5,3 mmol/l

Co je to vodní kámen?

Vodní kámen je pevný povlak, který se usazuje na stěnách nádob, v nichž je přechovávána, vedena nebo především zahřívána a poté ochlazována tvrdá voda, jejíž teplota nedosahuje 100°C. Základní složkou vodního kamene je obvykle uhličitan vápenatý.

Tvorba vodního kamene je způsobena změnou rovnováhy mezi ionty kyseliny uhličité a hydroxidu vápenatého při změně teploty a jejich vyloučením z vody.

Zamezování tvorby vodního kamene a jeho odstraňování lze řešit různými způsoby:

• mechanické metody: odírání vzniklého kamene
• chemické metody (rozpouštění pomocí kyselin, např. kyseliny citrónové, kyseliny chlorovodíkové)
• fyzikální metody: magnetická úpravna, galvanická úprava pomocí zinkové anody.

Proč musíte odvápňovat ?

Vodní kámen formou, jak se s nní setkávám

Vodní kámen zhoršují přenos tepla mezi zdrojem tepla a vodou. V praxi to znamená, že se prodlužuje doba potřebná k dosažení teploty vody. Při přípravě kávy se množství vody nestačí ohřát tak, aby došlo k extrahování kávy při požadované teplotě.  Výsledná kvalita espressa kávy je nedostačující.

Vodní kámen v topném tělese

Vodní kámen vzniká v podobě povlaku nebo v podobě vrstev, které zahříváním a následným postupným ochlazováním nabývají na objemu. Uvnitř topného tělesa tak dochází k postupnému zneprůchodnění průtokových cest popřípadě vodních kanálků, kterými se proudící voda ohřívá na požadovanou teplotu. 

Vodní kámen znamená vyšší spotřebu energie

Vodní kámen zvyšuje spotřebu elektřiny kávovaru.  Pro optimální kvalitu vašeho espresa a pro zajištění dlouhé životnosti vašeho přístroje je
důležité pravidelné odvápňování.